Mediální výstupyPedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Rozhovory, komentáře, reportáže, podcasty a vystoupení, ve kterých Antonín Jančařík jako děkan Pedagogické fakulty UK mluví o učitelích, školách a budoucnosti vzdělávání.
Rozhovory a portréty děkana napříč médii: místa, kde mluví sám za sebe, ne jen jako citovaný expert.
V profilovém rozhovoru pro vedavyzkum.cz po zvolení do funkce představil děkan Jančařík své priority na pozici děkana (důvěru, kvalitu a otevřenost) a ambici, aby fakulta byla lídrem ve vzdělávání. V podcastu Mozaika vzdělávání mluvil o přípravě budoucích učitelů. V televizních pořadech (ČT 24, ČT 1) odpovídal na otázky k relevanci ankety Zlatý Ámos. V červnu 2026 převzal jmenovací dekret profesora a v podcastu fakulty po dvou letech ve funkci bilancoval stav českého vzdělávání i roli fakulty v celostátních reformách. Od července 2026 je předsedou Asociace děkanů pedagogických fakult.
Děkan PedF UK se v červenci 2026 postavil do čela Asociace děkanů pedagogických fakult a navázal na Pavla Mentlíka ze Západočeské univerzity. Podle fakulty bude v nové roli stát v čele platformy, která jedná o přípravě a nedostatku kvalifikovaných učitelů, proměnách profese a směřování vzdělávací politiky.
Děkan Jančařík po dvou letech ve funkci bilancuje v podcastu fakulty stav českého vzdělávání i roli fakulty v celostátních reformách: poměr investovaných prostředků a výsledků českého školství, krizi aprobovanosti, umělou inteligenci ve výuce, otázku reforem versus stability a projekt klinických škol.
Prezident Petr Pavel předal 1. června 2026 ve Velké aule Karolina jmenovací dekrety 93 novým profesorkám a profesorům, mezi nimi děkanovi Pedagogické fakulty UK Antonínu Jančaříkovi. Podle oficiálního seznamu MŠMT byl jmenován pro obor informační a komunikační technologie ve vzdělávání na návrh Vědecké rady Univerzity Hradec Králové.
U příležitosti Mezinárodního dne Romů si děkan Antonín Jančařík povídal s manželi Ferkovými o tom, jakou roli hraje podpora rodiny, školy i okolí a co může pomoci tomu, aby víc romských dětí směřovalo ke vzdělání, včetně učitelské profese.
Děkan byl hostem pořadu Události v regionech; moderátor se ho ptal na relevanci ankety Zlatý Ámos a na to, o čem vypovídá.
Děkan byl hostem pořadu Události v regionech, kde se mluvilo o anketě Zlatý Ámos a její relevanci.
Děkan je hostem podcastu Mozaika vzdělávání o přípravě budoucích učitelů.
Nově zvolený děkan v rozhovoru mluví o svých prioritách, důvěře, kvalitě a otevřenosti, a o ambici, aby fakulta byla lídrem ve vzdělávání.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Personální krize ve školství, kvalifikovanost učitelů, kapacity učitelských programů i branná příprava studentů.
Děkan Jančařík varuje, že českému školství chybí tisíce kvalifikovaných učitelů a problém se bude prohlubovat. Počet absolventů učitelských programů by bylo třeba zdvojnásobit, což přesahuje možnosti pedagogických fakult. Opakovaně zdůrazňuje, že nedostatek nemá rychlé řešení a vyžaduje spolupráci státu, vysokých škol a organizací v terénu. Pro vlastní fakultu popisuje tyto kroky: nastavení kapacit vysokých škol podle potřeb škol, usnadnění vstupu do profese celoživotním vzděláváním, větší propojení studia s praxí a širší nabídku kombinovaných oborů. Oceňuje, že ministerstvo nedostatek aprobovaných učitelů nepodceňuje a navyšuje fakultám prostředky na přijetí o 5 % více studentů; k pilotnímu zařazení branné přípravy budoucích učitelů vysvětluje její přínos. Zároveň upozorňuje, že fakulta část studentů nemá financovanou a že nedostatek učitelů nelze řešit jen krátkodobými opatřeními. Je třeba dlouhodobá strategie. K učitelské profesi dodává, že jí chybí kariérní řád.
Děkan v rozhovoru mluví o motivaci měnit přípravu učitelů a o realitě, kdy ředitelé kvůli nedostatku absolventů berou i nekvalifikované kantory.
Děkan byl hostem pořadu Školní hlášení o nedostatku učitelů; podle něj problém narůstal léta a už ho nezvládneme plně vyřešit.
Podle děkana je nedostatek učitelů matematiky, fyziky, informatiky i cizích jazyků kritický a jeho řešení vyžaduje, aby stát, vysoké školy a organizace táhly za jeden provaz.
Podle děkana nemá nedostatek učitelů rychlé řešení; je nutné nastavit kapacity vysokých škol tak, aby počet absolventů odpovídal potřebám škol.
Děkan zdůrazňuje, že nedostatek učitelů vyřeší jen spolupráce státu, vysokých škol i organizací v terénu.
Děkan varuje, že nedostatek tisíců kvalifikovaných učitelů je kritický a bude se prohlubovat; řešení vyžaduje spolupráci státu, škol i organizací.
Podle děkana je třeba nastavit kapacity vysokých škol podle potřeb škol a usnadnit vstup do učitelské profese celoživotním vzděláváním.
Děkan byl ve vysílání hostem k tématu nedostatku učitelů.
Děkan byl hostem Radiožurnálu k dlouhodobému nedostatku učitelů chemie, fyziky a matematiky.
Děkan byl hostem publicistiky Radiožurnálu k tomu, co s nedostatkem tisíců učitelů mohou dělat pedagogické fakulty a ministerstvo.
Na tiskové konferenci Pedagogické fakulty UK k deficitním oborům, aprobacím, kterých se v českém školství nedostává, vystoupil děkan.
Konferenci „Učit jinak: Doučování jako inovativní prvek učitelské přípravy“ (Národní pedagogický institut) spoluzahájil děkan PedF UK společně s ředitelem odboru NPI.
Na třetím ročníku Národní konference k přípravě učitelů a učitelek (MŠMT) vystoupil děkan s prezentací o učitelské reformě a praxi na Pedagogické fakultě UK, o reformě přípravy učitelů a studentských praxí.
Děkan dokládá uplatnitelnost absolventů, 94,8 % absolventů učitelských oborů učí nebo plánuje učit; na fakultu letos přišlo 7 689 přihlášek.
Podle děkana je proti hrozící personální krizi ve školství žádoucí dlouhodobá strategie, nejen cílené stipendijní programy.
Záznam rozhovoru s děkanem v Radiu Prostor.
Podle děkana je nárůst nekvalifikovaných učitelů do velké míry dán způsobem financování a dřívějším omezováním počtu studentů vysokých škol.
Ve zprávě ČTK ke Dni učitelů děkan popisuje, jak se proměňuje učitelská profese i současná generace dětí, a upozorňuje na chybějící kariérní řád; zmiňuje také rostoucí počty absolventů učitelství.
Děkan vysvětluje přínos branné přípravy budoucích učitelů; od příštího semestru může být pro některé obory povinná jako pilotní projekt.
Děkan v reportáži přibližuje přípravu budoucích učitelů na mimořádné události, seznámení s legislativou a postupy při krizových situacích, které přednášejí odborníci z resortu a Univerzity obrany.
Děkan upozorňuje, že počet absolventů učitelských programů bude třeba zdvojnásobit, což přesahuje možnosti pedagogických fakult.
Děkan byl hostem Radia Prostor k tomu, proč je nedostatek učitelů a kde chybějí nejvíce.
Děkan v rozhovoru pro Radio Prostor odpovídá na to, proč je nedostatek učitelů a kde chybějí nejvíce.
Děkan v rozhovoru varuje, že bez systémových opatření čekají české školy v příštích letech vážné personální problémy.
Děkan oceňuje, že ministerstvo nedostatek aprobovaných učitelů nepodceňuje a navyšuje fakultám prostředky na přijetí o 5 % více studentů.
Podle děkana je třeba počet absolventů učitelství až zdvojnásobit; to přesahuje možnosti fakult, ale fakulta je připravena provést potřebné změny.
Děkan zdůrazňuje, že podle predikce fakulty nelze nedostatek učitelů řešit jen krátkodobými opatřeními.
Děkan v reportáži upozorňuje, že fakulta už nyní část studentů nemá financovanou, byť stát navyšuje počty přijímaných studentů učitelství.
Děkan byl účastníkem televizní debaty o přípravě budoucích pedagogů po boku ministra školství.
Podle děkana přesahuje navyšování kapacit pro přípravu učitelů současné možnosti pedagogických fakult.
Děkan popisuje, jak fakulta vychází vstříc studentům, větším propojením studia s praxí a širší nabídkou kombinovaných oborů.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Postoj fakulty k revizím rámcových vzdělávacích programů a k tvorbě kurikula.
Děkan Jančařík vítá modernizaci vzdělávacího systému, zároveň ale upozorňuje, že při revizi RVP převážil tlak na rychlost nad hlídáním kvality. Za promarněnou příležitost označuje nevyužití odborného potenciálu univerzit při tvorbě reformy; fakulta je podle něj připravena školy podpořit. V rozhovoru o odložení revize potvrzuje, že řada učitelů je z celého procesu unavená a část z nich na změny rezignuje. K jednotlivým bodům revize dodává: učitelé druhého stupně podle něj nejsou připraveni učit angličtinu v první třídě, malé děti potřebují jiný přístup. Jako člen pracovní skupiny pro matematiku vysvětluje, že se skupina opřela o dokument UNESCO Globální rámec odborné způsobilosti pro matematiku. Za jeden z největších problémů českého školství považuje (odmyslí-li se peníze) dlouhodobou nejistotu a nedostatek předvídatelnosti, dobře viditelný na změnách kurikula. K angličtině od první třídy dodává, že nestačí ji napsat do RVP, je třeba dostatek učitelů s jazykovou i didaktickou kompetencí pro malé děti; zrušení povinného druhého cizího jazyka považuje za chybu.
Za jeden z největších problémů českého školství považuje děkan, pokud se odmyslí peníze, dlouhodobou nejistotu a nedostatek předvídatelnosti; dobře je to podle něj vidět na změnách kurikula.
Nedostatek kvalitních učitelů podle děkana nelze vyřešit změnou vzdělávacích programů: nestačí napsat do RVP angličtinu od první třídy, je třeba dostatek učitelů s jazykovou i didaktickou kompetencí pro malé děti. Za chybu považuje zrušení povinnosti učit se druhý cizí jazyk; zkušenost ze Slovenska podle něj ukazuje, že pro část žáků přestane být dostupný.
Děkan v rozhovoru o odložení revize RVP potvrzuje, že řada učitelů je z celého procesu unavená a frustrovaná; podle něj ale nerezignovali na změnu jako takovou, nýbrž na představu, že jí pomůže RVP.
V prohlášení fakulty k revizi RVP děkan upozorňuje, že tlak na rychlost převážil nad důsledným hlídáním kvality, a zároveň oceňuje pozitivní posuny návrhu.
Děkan v prohlášení fakulty k RVP upozorňuje, že tlak na rychlost převážil nad hlídáním kvality, a zároveň oceňuje pozitivní posuny návrhu revizí.
Děkan byl ohlášen jako host Radia Prostor k novele školského zákona a jejím ambiciózním cílům i kritikům.
Děkan zdůraznil přínos novely pro kvalitnější přípravu učitelů a dlouhodobou spolupráci fakult s ministerstvem školství.
Děkan vítá modernizaci vzdělávacího systému, zároveň upozorňuje na výzvy revize RVP a zdůrazňuje nutnost zapojit odbornou veřejnost.
Podle děkana nejsou učitelé druhého stupně připraveni učit angličtinu v první třídě, malé děti potřebují jiný přístup než starší žáci.
Děkan jako člen pracovní skupiny pro matematiku popisuje, že zvýšení úrovně matematiky v revizi padlo až po veřejné konzultaci.
Děkan pro ČTK uvedl, že učitelé druhého stupně nejsou připraveni učit angličtinu v první třídě a malé děti potřebují jiný přístup.
Děkan byl ohlášen jako host Radia Prostor k novému rámcovému vzdělávacímu programu, který část pedagogů kritizuje.
Děkan označuje nevyužití odborného potenciálu univerzit při tvorbě reformy za promarněnou příležitost; fakulta je připravena školy podpořit.
Děkan jako člen skupiny pro matematiku popisuje tvorbu modelových školních vzdělávacích programů, které vznikaly ještě před finálním schválením RVP.
Děkan vysvětluje, že pracovní skupina pro matematiku se při revizi opřela o dokument UNESCO Globální rámec odborné způsobilosti pro matematiku.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Délka a struktura základní školy, model 8+2 a přijímací zkoušky na střední školy.
K reformě 8+2 děkan Jančařík uvádí, že umožní pedagogickým fakultám připravit se na vzdělávání budoucích učitelů a její úspěch stojí na úzké spolupráci s pedagogickými fakultami a na součinnosti poslanců. Klesající počet žáků podle něj otevírá příznivou dobu pro hladký přechod na prostupnější a flexibilnější systém. Jako problémy současného uspořádání vyjmenovává vysoký věk maturantů, brzkou diferenciaci žáků a malou možnost změnit vzdělávací dráhu; u výuky ve 4.–6. třídě otevírá otázku, zda zachovat model jednoho učitele, nebo výuku rozdělit mezi více učitelů. K přijímacím zkouškám na střední školy připomíná, že hodnota dítěte se neodvíjí od jediné zkoušky a že současný systém klade důraz na jednorázový výkon místo na průběžné vzdělávání. Podle něj by férovosti přijímaček pomohlo, kdyby se žáci mohli hlásit na více než tři střední školy. V novějších vystoupeních se vyjadřuje i k rostoucímu zájmu o studium na středních školách a gymnáziích a k nedostatku míst ve školách. V debatě o zkrácení základní školy na osm let (srpen a září 2026) zdůrazňuje, že podstatnější než délka docházky je věk a míra vzdělání, s nimiž mladý člověk systém opouští: osmiletá základní škola by neměla znamenat osmileté povinné vzdělávání a mladí lidé by ho neměli moci ukončit před dovršením 16 let. Dřív než se začnou počítat úspory, je podle něj třeba vědět, co by změna znamenala pro jednotlivé děti.
Se zkrácením povinné školní docházky na osm let děkan nesouhlasí a rozlišuje délku základní školy od délky povinného vzdělávání. Diskuse o modelu 8+2 podle něj dává smysl, musí ale být jasné, jaký problém se tím řeší a jak bude vypadat další vzdělávací dráha žáků.
U příležitosti 30 let od obnovení povinné devítileté docházky děkan v agenturní zprávě ČTK říká, že osmiletá základní škola je jednou z variant změny systému, neměla by ale znamenat osmiletou povinnou školní docházku; dávalo by podle něj smysl nastavit povinné vzdělávání tak, aby ho mladí lidé nemohli ukončit před dovršením 16 let. Podstatnější než délka docházky je podle něj věk a míra vzdělání, s nimiž mladý člověk systém opouští; devátá třída neslouží jen k opakování látky.
Ve vlastním příspěvku, zveřejněném na LinkedIn a převzatém webem pedagogicke.info, děkan reaguje na diskusi o zkrácení základní školy z devíti na osm let: rozhodnutí bude politické, ale dřív než se začnou počítat úspory, je třeba přesně vědět, co by změna znamenala pro jednotlivé děti. Ptá se, co by se stalo se čtrnáctiletými absolventy, kteří nezvládnou pokračovat na střední škole, kdo by za ně nesl odpovědnost a zda by se povinná docházka skutečně zkrátila na osm let.
V panelové debatě think-tanku Strategeo Institute „Pražská agenda – Školství“ o nedostatku míst ve školách vystoupil děkan jako jeden z odborníků; věnoval se mimo jiné roli soukromého školství v situaci, kdy nestačí kapacity veřejných škol.
Děkan byl hostem zpravodajství k rostoucímu zájmu o studium na středních školách a gymnáziích.
Podle děkana by férovosti přijímacích zkoušek pomohlo, kdyby se žáci mohli hlásit na více než tři střední školy.
Děkan připomíná, že hodnota dítěte se neodvíjí od jediné přijímací zkoušky, byť je období přijímaček náročné pro žáky i jejich okolí.
Podle děkana klade současný systém přijímaček důraz na jednorázový výkon místo na průběžné vzdělávání; více přihlášek by přineslo větší spravedlnost.
Podle děkana dává klesající počet žáků prostor pro hladký přechod na prostupnější a flexibilnější systém, k reformě je nyní příznivá doba.
Děkan u kulatého stolu k reformě 8+2 otevírá otázku, zda ve 4.–6. třídě zachovat model jednoho učitele, nebo výuku rozložit mezi více učitelů.
Děkan k reformě 8+2 řeší podobu výuky na přechodu mezi stupni a zdůrazňuje nutnou součinnost poslanců a pedagogických fakult.
Podle děkana umožní reforma 8+2 pedagogickým fakultám připravit se na vzdělávání budoucích učitelů; úspěch reformy závisí na úzké spolupráci s fakultami.
Děkan vyjmenovává problémy českého školství, vysoký věk maturantů, brzkou diferenciaci žáků a malou možnost změnit vzdělávací dráhu.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Nový typ školy, který propojuje praxi studentů učitelství s běžnou výukou.
Děkan Jančařík představuje klinické školy jako jeden z nástrojů, kterými Pedagogická fakulta UK proměňuje přípravu budoucích učitelů. Prvním projektem je střední škola EduVia, kterou hlavní město Praha otevírá ve spolupráci s fakultou, nové gymnázium po patnácti letech, propojené se střední pedagogickou školou, s výukou v tematických blocích postavenou na nejnovějších poznatcích pedagogiky. Klinickou školu přirovnává k fakultním nemocnicím v lékařském vzdělávání: má sloužit jako prostor pro praxi studentů i pro testování nových trendů ve vzdělávání; učit zde budou zkušení kvalifikovaní učitelé z fakulty. V rámci reformy praxí popisuje, že studenti učitelství by měli docházet do škol už od prvního ročníku a měli by je provázet zkušení učitelé podle kompetenčního rámce; chystají se i změny závěrečných prací a státních zkoušek. Klinická škola EduVia má zároveň pomoci s nedostatkem kapacit a s nedostatkem pedagogů v Praze.
Děkan představuje školu EduVia, kterou fakulta zřizuje s hlavním městem; učit zde budou zkušení kvalifikovaní učitelé z fakulty a výuka poběží v blocích.
Děkan v tiskové zprávě představuje klinickou střední školu EduVia, výuku v tematických blocích postavenou na nejnovějších poznatcích pedagogiky.
Děkan popisuje roli klinické školy EduVia, která propojuje čtyřleté všeobecné gymnázium a střední pedagogickou školu.
Na Národní konferenci k přípravě učitelů a učitelek pořádané MŠMT vystoupil děkan PedF UK s příspěvkem „Klinická škola v Praze“ v bloku věnovaném klinickým školám.
Děkan uvádí, že fakulta zřizuje novou střední školu, která má pomoci s nedostatkem kapacit, první klinická škola vznikne v Praze.
Děkan vysvětluje reformu praxí, studenti učitelství by měli docházet do škol už od prvního ročníku a provázet je mají zkušení učitelé.
Děkan přirovnává klinickou školu k fakultním nemocnicím, má sloužit jako prostor pro praxi studentů i testování nových trendů ve vzdělávání.
Děkan popisuje posílení profesní přípravy studentů učitelství podle kompetenčního rámce a chystané změny závěrečných prací a státních zkoušek.
Na tiskové konferenci na půdě Pedagogické fakulty UK vystoupil děkan po boku ministra školství k reformě přípravy učitelů, tématem byla reforma praxí studentů učitelství a role provázejících učitelů.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Počty studentů, financování vysokých škol a nedostatek psychologů.
Děkan Jančařík oceňuje, že stát řeší kapacity vysokých škol a navyšuje počty přijímaných studentů učitelství, u nedostatkových přírodovědných aprobací až o pětinu (20 %). Zároveň upozorňuje, že českému vysokému školství chybí miliardy korun a má vyčíslený deficit; financování pro více studentů potřebných oborů měla fakulta zajištěné jen do konce roku 2025. Zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podmínky, aby učitelé v profesi zůstávali. Limity ukazuje na oboru psychologie: fakulta musí kvůli nedostatečné kapacitě odmítat i motivované uchazeče a při současném financování by zvládla přijmout o 15 až 20 % více uchazečů. U přírodních věd, informatiky a matematiky naopak upozorňuje, že o tyto obory mají uchazeči menší zájem.
Děkan k programu na zvýšení počtu studentů učitelství zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podmínky, aby učitelé v profesi zůstávali.
Děkan v reportáži oceňuje, že stát řeší kapacity vysokých škol; počty přijímaných studentů učitelství se navyšují, u nedostatkových přírodovědných aprobací až o 20 %.
Děkan hodnotí, jak vláda (ne)splnila sliby ve školství, financování pro více studentů potřebných oborů má fakulta zajištěné jen do konce roku.
Děkan potvrzuje, že fakulta kvůli nedostatečné kapacitě musí odmítat i motivované uchazeče o studium psychologie.
Podle děkana by obor psychologie při současném financování zvládl přijmout o 15 až 20 % více uchazečů.
Děkan v pořadu Školní hlášení upozorňuje, že českému vysokému školství chybí miliardy korun a má vyčíslený deficit.
Děkan byl ohlášen jako host pořadu Školní hlášení o úrovni vysokoškolských oborů a stavu vzdělávání na vysokých školách.
Děkan uvádí, u kterých oborů fakulta navýší počty přijímaných studentů, a že o přírodní vědy, informatiku či matematiku má zájem méně uchazečů.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Duševní pohoda ve školách i ve veřejné správě a podoba inkluzivního vzdělávání.
V tématu wellbeingu vystupuje děkan Jančařík jako výzkumný partner, fakulta se podílela na výzkumu pracovního klimatu na radnici městské části Praha 6. Opakovaně upřesňuje význam pojmu: cílem wellbeingu není pohoda jako taková, ale prostředí, kde lze podat optimální výkon. Ani ve školách nejde o pouhý pocit pohody, ale o prostředí umožňující efektivní učení. Spokojení zaměstnanci jsou podle něj efektivnější a méně nemocní. K vyhoření učitelů upozorňuje, že učitelům chybí kromě finanční i psychologická podpora, a to už během závěru studia; problémem může být i příliš široké spektrum žáků ve třídách. K inkluzi uvádí, že debata o její podobě je potřebná, cílem ale nemá být inkluzi zrušit, nýbrž ji nastavit tak, aby fungovala: pomoc žákovi nemá znamenat odstranění všech překážek a požadavků, ale poskytnutí podpory, díky níž je dokáže zvládnout.
Debatu o podobě inkluzivního vzdělávání považuje děkan za potřebnou, cílem ale nemá být inkluzi zrušit, nýbrž ji nastavit tak, aby fungovala. Pomoc žákovi podle něj nemá znamenat odstranění všech překážek a požadavků, ale poskytnutí podpory, díky níž je dokáže zvládnout.
Podle děkana učitelům chybí kromě finanční i psychologická podpora a problémem může být i příliš široké spektrum žáků ve třídách.
Děkan v reportáži o vyhoření učitelů upozorňuje, že učitelům chybí finanční i psychologická podpora, a to už během závěru studia.
Děkan jako výzkumný partner přibližuje přínos wellbeingu pro veřejnou správu, spokojení zaměstnanci jsou efektivnější a méně nemocní.
Děkan přibližuje výzkum wellbeingu na radnici Prahy 6, na němž se fakulta podílela jako výzkumný partner.
Děkan upřesňuje, že cílem wellbeingu není pohoda jako taková, ale prostředí, kde lze podat optimální výkon.
Děkan upřesňuje, že cílem wellbeingu není pohoda jako taková, ale prostředí, kde je možné podat optimální výkon.
Děkan k výzkumu wellbeingu připomíná, že ani ve školách nejde o pouhý pocit pohody, ale o prostředí umožňující efektivní učení.
Děkan přibližuje výzkum wellbeingu na pracovišti, jehož byla Pedagogická fakulta UK výzkumným partnerem ve spolupráci s městskou částí Praha 6.
Děkan oceňuje účast fakulty na výzkumu wellbeingu na Praze 6: projekt propojil PedF s 1. lékařskou fakultou a městskou částí a přiblížil veřejnosti výsledky práce univerzity.
Děkan přibližuje přínos wellbeingu pro veřejnou správu; fakulta byla výzkumným partnerem projektu na Praze 6.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Didaktika a revize výuky matematiky i proměna role učitele s nástupem digitálních technologií.
Jako didaktik matematiky a člen pracovní skupiny pro revizi výuky matematiky vysvětluje děkan Jančařík, proč se skupina opřela o rámec UNESCO sestavený odborníky ze šedesáti zemí. K průběhu revize uvádí, že úroveň náročnosti matematiky se přepracovávala během léta. K didaktice matematiky upozorňuje, že úkolem učitele je žáka motivovat. Penalizace správného výsledku kvůli postupu k tomu podle něj nesměřuje. Věnuje se i proměně role učitele v digitálním světě: výuce informatiky, integraci digitálních technologií a vlivu umělé inteligence. V debatě o ubývajících maturitách z matematiky upozorňuje, že se výuka míjí s cílem posilovat důvěru žáků ve vlastní schopnosti; k umělé inteligenci ve školách dodává, že školy potřebují jasná pravidla a podporu, aby AI učení posouvala, ne nahrazovala. K mobilům ve školách říká, že cílem digitální gramotnosti je, aby se žáci sami dokázali rozhodnout, kdy je technologie vhodná a jak ji používat bezpečně; plošný zákaz by byl paradoxní, což ale neznamená používání kdykoliv a bez pravidel.
Podle děkana je cílem rozvoje digitální gramotnosti, aby se žáci sami dokázali rozhodnout, kdy je použití technologie vhodné a jak ji používat bezpečně; bylo by paradoxní chtít toho dosáhnout zákazem technologie, kterou mají denně v ruce. To podle něj neznamená, že má být mobil ve škole používán kdykoliv a bez pravidel.
Z matematiky maturuje stále méně žáků a ze středních odborných škol předmět v podstatě mizí; letos z ní tam maturovalo jen 11 procent žáků. Děkan a didaktik matematiky Antonín Jančařík upozorňuje, že cíl posilovat důvěru žáků ve vlastní schopnosti se výuce míjí a že maturitní test z angličtiny je oproti matematice daleko průchodnější.
Podle šetření společností Samsung a EDU-AI mezi vyučujícími základních a středních škol používá umělou inteligenci při přípravě výuky pravidelně nebo denně 62 % respondentů. Děkan Jančařík jako odborný garant soutěže Nachytej AI zprávu uzavírá: školy potřebují jasná pravidla, praktické příklady a podporu, aby AI nebyla náhradou za učení, ale nástrojem, který učení posouvá.
Děkan v rozhovoru mluví o výuce informatiky, integraci digitálních technologií a vlivu umělé inteligence na proměnu role učitele.
V článku o digitálních kompetencích učitelů děkan mluví o rostoucím významu informatiky, integrace technologií do výuky a proměně role učitele.
Děkan jako člen pracovní skupiny pro matematiku vysvětluje, že úroveň náročnosti matematiky se v revizi přepracovávala během léta.
Děkan jako didaktik matematiky upozorňuje, že úkolem učitele je žáka motivovat, penalizace správného výsledku kvůli postupu k tomu nesměřuje.
Děkan jako člen pracovní skupiny zdůvodňuje, proč se revize matematiky opřela o rámec UNESCO sestavený odborníky ze šedesáti zemí.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Memoranda a společné projekty fakulty s nadacemi a institucemi.
V kapitole spolupráce a partnerství představuje děkan Jančařík dvě memoranda fakulty. Memorandum s Nadačním fondem Magdaleny Kožené otevírá Letní hudební školu pro ZUŠ, která podle něj navazuje na dlouhodobou strategii fakulty propojovat teorii s praxí. Spolupráce má rozvíjet talent a tvořivost a přilákat nové zájemce o učitelskou profesi prostřednictvím seminářů a workshopů. Memorandum s Nadačním fondem Matika Česku vítá jako krok k řešení nedostatku, respektive úbytku učitelů matematiky.
Děkan vysvětluje smysl memoranda, spolupráce má rozvíjet talent a tvořivost a přilákat nové zájemce o učitelskou profesi prostřednictvím seminářů a workshopů.
Děkan zdůrazňuje, že Letní hudební škola navazuje na dlouhodobou strategii fakulty propojovat teorii s praxí.
Děkan vysvětluje smysl memoranda s Nadačním fondem Magdaleny Kožené, spolupráce má rozvíjet talent a přilákat nové zájemce o učitelskou profesi.
Děkan vítá memorandum s nadačním fondem Matika Česku jako konkrétní krok k řešení nedostatku učitelů matematiky.
Děkan vítá memorandum s nadačním fondem Matika Česku jako konkrétní krok k řešení úbytku učitelů matematiky.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Modernizace budovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
K rekonstrukci budovy Pedagogické fakulty UK uvádí děkan Jančařík, že náklady projektu se pohybují kolem 500 milionů korun a že hlavní stavební práce poběží v létě. Rekonstrukci popisuje jako významný krok k modernizaci budovy se zachováním její historické hodnoty. Mezi přínosy řadí nově vybavené prostory, otevřený výpůjční protokol, nový vstup do budovy a nižší energetickou náročnost provozu.
Děkan k rekonstrukci fakulty popisuje její přínosy, nově vybavené prostory, otevřený výpůjční protokol, nový vstup a nižší energetickou náročnost provozu.
Děkan k zahájení rekonstrukce uvádí, že hlavní práce poběží v létě a jde o významný krok k modernizaci budovy při zachování její historické hodnoty.
Děkan k rekonstrukci fakulty (náklady kolem 500 milionů Kč) mluví o očekávaných změnách, modernizaci budovy se zachováním její historické podoby.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Vlastní projevy a zdravice děkana, od inaugurace po zahájení akademického roku.
Mezi mediálními výstupy jsou i vlastní vystoupení děkana Jančaříka. Inaugurační proslov pronesl 9. července 2024 při slavnostním uvedení do funkce děkana Pedagogické fakulty UK; úvodní zdravicí k zahájení akademického roku 2024/2025 se pak 5. září 2024 obrátil na studenty a zaměstnance fakulty. Záznamy obou vystoupení najdete níže.
Úvodní zdravice děkana studentům a zaměstnancům Pedagogické fakulty UK k zahájení akademického roku 2024/2025.
Záznam inauguračního proslovu Antonína Jančaříka při slavnostním uvedení do funkce děkana Pedagogické fakulty UK (inaugurace 9. července 2024).
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.
Příspěvky z profilů děkana a fakulty na Facebooku a Instagramu.
Na sociálních sítích (vlastním facebookovém profilu profesora Jančaříka a profilu Pedagogické fakulty UK na Facebooku a Instagramu) sdílí směs průběžného dění a osobních příspěvků. Informuje o důležitých událostech fakulty (zahájení rekonstrukce, příprava pilotní klinické školy s otevřením v září 2026, memorandum s Nadačním fondem Magdaleny Kožené) a sdílí podcasty a rozhovory, ve kterých vystupuje: Mozaika vzdělávání, rozhovor o roli učitele v digitálním světě, vystoupení na TN.cz. Sdílí výzvu fakulty adresovanou MŠMT, aby jasně rozhodlo o dalším postupu revizí RVP, i svou účast na akcích k systémovým tématům: kulatý stůl prezidenta Petra Pavla na Pražském hradě k sociálním nerovnostem ve vzdělávání, fórum o budoucnosti vzdělávání a univerzit v době polarizace, vystoupení jako jeden z hlavních řečníků mezinárodní konference o umělé inteligenci ve vzdělávání učitelů. Sdílí i osobnější momenty: připomenutí 36. výročí sametové revoluce společně s Naďou Vondrovou, gratulaci oceněné doktorandce, vlastní použití kompetenčního rámce ve výuce na vysoké škole, zapojení fakulty do projektu EDIS school i do Mezinárodního dne Romů. Komentuje také rekonstrukci, například odstranění staré plechové schránky v budově v Rettigově ulici, kde má vzniknout chill zóna.
Děkan představuje zapojení Pedagogické fakulty UK do projektu EDIS school, který hledá cesty, jak do škol dostat více pohybu.
U příležitosti Mezinárodního dne Romů přináší fakulta rozhovor s manželi Ferkovými a děkanem, který popisuje zapojení fakulty do této akce.
Sdílený rozhovor s děkanem o tom, jak se mění role učitele v digitálním světě a jaké digitální kompetence budou klíčové.
Fakulta vyzývá MŠMT k jasnému rozhodnutí o dalším postupu revizí RVP; podle děkana je klíčové odstranit nejistotu dopadající na školy i přípravu učitelů.
Příspěvek k 36. výročí Sametové revoluce, děkan společně s Naďou Vondrovou uctil památku těch, kteří bojovali za svobodu.
Děkan sdílí zprávu o memorandu s Nadačním fondem Magdaleny Kožené, které posiluje propojení uměleckého a pedagogického vzdělávání a otevírá Letní hudební školu pro učitele a žáky ZUŠ.
Děkan sdílí gratulaci doktorandce Pedagogické fakulty UK, jejíž jméno zaznělo mezi oceněnými.
Děkan na svém profilu glosuje rekonstrukci fakulty, odstranění staré plechové schránky v budově v Rettigově ulici, kde má vzniknout chill zóna.
Děkan vystoupil jako jeden z hlavních řečníků mezinárodní konference o umělé inteligenci ve vzdělávání učitelů.
Děkan se aktivně účastnil fóra o budoucnosti vzdělávání a univerzit v době polarizace a globálních výzev.
Děkan v příspěvku spolku Otevřeno vysvětluje, jak sám používá kompetenční rámec ve výuce na vysoké škole.
Fakulta s hlavním městem Prahou připravuje pilotní klinickou školu s otevřením v září 2026; děkan se vyjádřil k novele.
Děkan na svém profilu oznamuje, že 16. dubna se rekonstrukce Pedagogické fakulty UK rozběhne naplno.
Děkan upozorňuje na své vystoupení na TN.cz, diskuzi s kolegou dr. Jiřím Smrčkou z fakulty.
Děkan reprezentoval fakultu u kulatého stolu s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě na téma nerovností ve vzdělávání.
Děkan na svém profilu komentuje účast fakulty na kulatém stole prezidenta na Pražském hradě věnovaném sociálním nerovnostem ve vzdělávání.
Děkan na svém profilu vysvětluje, proč je pro fakultu důležitá spolupráce s Unií škol inovativních, vzdělávací systém potřebuje inovace.
Děkan sdílí podcast Mozaika vzdělávání, ve kterém mluví o přípravě budoucích učitelů.
Sdílení podcastu Mozaika vzdělávání s děkanem o přípravě budoucích učitelů.
Děkan na svém profilu popisuje, že rekonstrukce fakulty vstoupila do fáze realizace, a uvádí harmonogram prvních kroků.
Žádný výstup v této sekci neodpovídá filtru.